Ing. Bohumil Smutný: Úvaha k technologickému parku

Publikoval Správce webu v

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na své schůzi dne 19.9. projednávalo největší investici v historii kraje, nákup polovičního podílu v akciové společnosti Technologický park Brno za cca 550 milionů korun. Až do poslední chvíle jsem se seznamoval se všemi relevantními argumenty, které byly pro i proti této transakci. Na zastupitelstvu jsme absolvovali zatím nejdelší, několika hodinovou diskuzi současného volebního období. Při hlasování k uvedenému bodu jsem se zdržel. Proč jsem se tak rozhodl?

Na úvod trochu suchých faktů. Technologický park je firma, která v Brně pronajímá kanceláře o rozloze 60 000 metrů čtverečních inovativním firmám a výzkumným institucím a existuje přes 20 let. Polovinu akcií od začátku vlastní Brno a Vysoké učení technické, druhá polovina patří britské dubajské firmě, která je chce delší dobu prodat. K dispozici má firma ještě 60 000 metrů čtverečních pro stavbu kanceláří a dalších 60 000 metrů má sloužit podle územního plánu pro bydlení.

Jinými slovy řečeno, v technologickém parku jde z hlediska vlastníka defakto o realitní činnost. Nákup akcií Technologického parku měl být financován z úvěru. Zajímavé bylo, že o výběru banky pro zajištění tohoto úvěru bylo vedením kraje jednáno dříve, než zastupitelstvo vůbec schválilo do technologického parku vstoupit. Podobně je zajímavé, že myšlenku, aby technologický park byl ve veřejném vlastnictví, prosazovaly některé pravicové subjekty. Dle jejich přesvědčení je přeci veřejný sektor velmi neefektivní a lépe hospodaří soukromý subjekt. Nebo se snad mýlím?

Nutno však říct, že vůbec nezpochybňuji význam a prospěšnost myšlenky technologického parku pro rozvoj města Brna, resp. celého Jihomoravského kraje.  Tento význam lze spatřovat jak z hlediska společensky žádoucího zájmu podpory a rozvoje inovativního podnikání, inkubace podnikatelských záměrů v technologicky vyspělých oblastech průmyslu, tak ale i podpory ke zvýšení zaměstnanosti kvalifikovaných pracovníků.

Z mého pohledu určitě potřebujeme, aby Brno stavělo na myšlence univerzitního a inovativního města, kde budoucí rozvoj bude postaven využití odborného potenciálu akademických a výzkumných pracovníků, a aby absolventi našli uplatnění v technologicky vyspělých odvětvích přímo v místě, kde vystudovali. Z tohoto pohledu, i s ohledem na to, že sám jsem absolventem VUT Brno, jednoznačná a bezvýhradná podpora těmto záměrům.

Zajistíme však výše uvedené tím, že kraj zadlužíme více než půl miliardou? K odpovědi na tuto otázku jsem bohužel nenašel dostatek relevantních informací, které by mě jednoznačně přesvědčily o ekonomické stránce celého projektu, do jaké míry by opravdu zatížilo hospodaření kraje. Nemám sice křišťálovou kouli, ale ani ji nepotřebuji, abych nevěděl, že již nyní je v mnoha odvětvích cítit ekonomická nervozita, za dveřmi jsou náznaky hospodářské recese a kraj má spoustu dalších závazků, které musí primárně zajišťovat z hlediska svého veřejného poslání. Ať už jde o dlouhodobě podfinancované a problematické oblasti zdravotnictví, dopravy, sociálních služeb, boj se suchem, ale zapomínat bychom neměli ani na kulturu, cestovní ruch a podporu rozvoje venkova. Všechny uvedené oblasti bezprostředně ovlivňují životy všech obyvatel v Jihomoravském kraji. A tím nemám na mysli běžné provozní výdaje, kterým by kraj jistě dostál, ale jde o další potřebné investice pro veřejný sektor, jako jsou silnice, nemocnice, domovy pro seniory, léčebná zařízení, aj. V případě kladného rozhodnutí by šlo o zadlužení kraje až do roku 2035. Má se kraj pouštět do nejistého dobrodružství, které by mohl zajišťovat soukromý sektor nebo jiný subjekt?

Nyní je na pomyslné šachovnici dalším hráčem město Brno, kdy při rozpravě naznačila primátorka Brna možný (váhavý) zájem o nákup poloviny akcií Technologického parku a město by se tak mohlo stát téměř stoprocentním vlastníkem.

Podle mého názoru, jsme žádnou zásadní chybu neudělali a ani nám nechybí vizionářský nadhled. Technologický park zde existuje a jak se bude dál rozvíjet, ať s veřejným či soukromým investorem, záleží především na nastavení podmínek pro rozvoj s orientací na vědu a výzkum.